Obecní úřad VĚLOPOLÍ
Vělopolí čp. 48
739 59
tel: 558 694 359, 777 748 068
email: urad@velopoli.cz


Historie obce Vělopolí

10.04.2008 21:48


První písemná zmínka o statku Vělopolí je z r. 1448. Jak už sám název napovídá, charakteristický rysem obce je hodně polí. Dominantní postavení má zde zemědělství. Kolem bezmála každého domku je hospodářství. Od roku 1671 sdílelo Vělopolí společné osudy se Stříteží a s ní bylo také roku 1792 zakoupeno Těšínskou komorou.

Majitelé

R. 1448 seděl zde Matouš z Vělopole, 1517 Beneš a Šťastný z Velého Pole, 1545-68 Václav Pelhřim z Třánkovic, jehož manželkou byla Mariana z Jarošína (1576 vdova), a 1579 jeho syn Kryštof Pelhřim z Třánkovic. V l. 1608-29 držel Vělopolí Erazim Rucký z Rudz, 1630-34 Petr Mitrovský z Nemyšle a 1654 Jan Mitrovský z Nemyšle. Adam Bees z Chrostiny prodal 1665 statek za 4200 zl. Kašparu Tlukovi z Tošanovic, po jehož smrti vdova Dorota Tluková, roz. Holá z Ponětic, prodala 1671 Vělopolí za 4150 zl. Gotfridu Logovi z Altenberku. Odtud náleželo Vělopolí k Stříteži a 1792 obě vsi koupila komora těšínská. Gruntovní registra z 1752 jsou česká (v archivu komory těšínské).

Pečeť

Rytec jeho pečetního typáře byl totožný s autorem střítežského pečetidla. Oba typáře, vzniklé pravděpodobně v polovině 18. století, jsou si navíc velmi podobné svou symbolikou. V ovále o výšce 24 mm a šířce 22 mm je ve štítu zobrazen na trávníku doprava pádící kůň s viditelnou uzdou. Majuskulní německá legenda mezi linkou vavřínovým věncem zní: oo SIGEL WIELOPOLI. Pečetidlo bylo užíváno až do poloviny předminulého století, pozdější úřední razítka již byla pouze nápisová.

Obecná škola ve Vělopolí (1928-1953), Základní devítiletá škola (1953-1973,1975)

Na založení (obnovení) české obecné školy ve Vělopolí se usuzuje pouze z archivního materiálu, tj. z třídní knihy a výkazu, který pochází ze školního roku 1928/29. V tomto školním roce byla škola jednotřídní. Podle dochovaného třídního výkazu bylo do školy zapsáno celkem 13 dětí. V měsíci září 1928 se na škole téměř nevyučovalo, v druhé polovině měsíce bylo vyučování nepravidelné. Důvodem snad byl nedostatek vhodné učebny, případně nedostatek učitelů. Poněvadž ve Vělopolí byly ještě za republiky jen škola polská, bylo ve vyučování pamatováno na získání vhodné zásoby českých slov, aby žáci dobře učivu porozuměli. Kde byla škola umístěna, není z materiálu patrno.
Podle dochovaných třídních výkazů byla škola ještě ve školním roce 1935/36 školou jednotřídní, do níž docházelo celkem 22 dětí. Lze usoudit, že tak tomu bylo ještě i v dalších školních rocích před uzavřením školy. Po podzimních událostech roku 1938 byla česká škola ihned zrušena a děti byly nuceny chodit do polské školy. Dnem vypuknutí druhé světové války zrušili Němci polskou školu.
Z kroniky lze usoudit, že někdy v třicátých letech byla postavena budova české státní menšinové školy (pravděpodobně o dvou učebnách, neboť českých žáků stále přibývalo).
Kronika uvádí, že ihned po okupaci byla česká škola zpustošena a celý archiv české školy byl zničen. Kronika dále zaznamenává působení německých učitelů za dobu německé okupace. Poněvadž německá škola nebyla otevřena, chodily všechny děti do okolních škol, kde se vyučovalo německy. Učiti se začalo ve Vělopolí až dne 1. 6. 1940. První německý učitel mluvil však s dětmi více slezským nářečím, pročež byl uvězněn, odvezen do koncentračního tábora, kde zemřel. Od října 1941 do 12. 1. 1943 se opět nevyučovalo. Nástupce Wróblův byl říšský Němec, který byl zuřivým nepřítelem Slovanstva a snažil se vesnici poněmčiti. V tomto směru je zajímavý zápis v kronice, který dobře ilustruje postup Němců vůči občanům slovanské národnosti.
Němci dokonce zřídili v obci mateřskou školu, která byla umístěna v budově bývalé české školy.
Od března 1945 bydleli v budově české školy polští evakuanti a němečtí vojáci, kteří zničili vše, co se dalo.
Po osvobození dne 2. 5. 1945 byly vypsány zápisy do české i polské školy. A tu se projevila jistá pozoruhodnost. Do české obecné školy bylo zapsáno 48 žáků, do polské školy 6 žáků, do české měšťanské školy 2 žáci, do polské měšťanské školy 1 žák. Vzhledem k nepatrnému počtu zapsaných dětí do polské obecné školy, nebyla polská obecná škola již otevřena. Děti, které se přihlásily do této školy, byly převedeny do Stříteže a do Horního Žukova.
Obecná škola ve Vělopolí, která byla po osvobození opět obnovena, měla po tři roky za sebou 2 třídy. V r. 1948, kdy byla ve smyslu nových školských předpisů přejmenována na školu národní, stala se opět jednotřídní. Rokem 1953 byla organizována jako osmiletá střední škola, v roce 1960 se stala základní devítiletou školou. Škola i po provedené reorganizaci byla i nadále umístěna v budově státní menšinové školy. Ovšem žáci vyšších školních ročníků dojížděli do měšťanské školy v Hnojníku nebo v Českém Těšíně.
Školní kronika zaznamenává pak dosti podrobně všechny školní i veřejně-společenské události v obci. Podle záznamu o počtu žactva ve škole je zřejmé, že dětí ve škole ubývalo. V posledním roce trvání školy bylo ve škole již jen 16 žáků, přičemž do prvního školního roku nebyl zapsán ani jeden žák.
Počátkem ledna 1975 se počalo jednat o zrušení školy v příštím školním roce s tím, že děti budou docházet do Stříteže a že na tamní škole bude pro vělopolské děti zřízena družina. Bylo rozhodnuto o zrušení školy. Stalo se tak počátkem školního roku 1975/76 a žáci byli převedeni do sousedních škol ve Stříteži nebo v Horním Žukově.

Školní kronika je hodnotným materiálem k poznání školského i veřejného života v obci. Bohužel nezaznamenává počátek a vznik školy ani zrušení.

Zpracoval v r. 1980 pro Okresní archiv ve Frýdku-Místku p. Dominik Drobiš.